Oběd

by Hm...

/
  • Streaming + Download

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality download in MP3, FLAC and more.

      100 CZK  or more

     

1.
U studánky 02:26
Jaroslav Seifert Ve studánce odjakživa v zimě v létě voda zpívá. Vodičko, dej mi tu notu. La-la, slyšíš? Už je to tu. Už housátka kolébavě rozběhla se v jarní trávě. Díváš-li se na ně z výšky, jsou jak živé pantoflíčky. A tak tyto písně, tance vyloudil jsem na malé studánce, studánko má malá, zpívám si tralala. namáčeje pero v rose, když děvčátko usmálo se a shrnulo do zástěrky žluté květy jako šperky. a ještě jednou...
2.
Bossa 02:48
Petr Kotouš Jediné, co mi teď zbývá milovat vše, co se v světě hýbá slečny a vidličky, tupé nože děravé prádlo a květiny z moře Co zbylo mi z mojeho snění vždyť nic tu nebude, není z oka mi vypadla bulva, (bum) láska se však koupit nedá Má milá dej, ať se v noční době těsněji přivinu k tobě slzy a žlázy a lásky chtění až do ranního kuropění Zpívej mi do ucha píseň nic jiného nebude, není na konci vítr sfoukne mé stopy na cestě z temnoty do temnoty A budiž mi pak sladké snění o tom, co nebude, není o tom, co nebude, není o tom, co nebude, není
3.
Babička 01:05
Šťopka a Esterka Babička přišla k nám Babička odešla Babička přišla k nám Něco si odnesla Pak přišel dědeček Přinesl vajíčka Pak přišel dědeček Klepla ho babička Babička Dědečka Babička Paličkou Pak přišel tatínek Byla to chvilinka Pak přišel tatínek Odešla maminka Pak přišla tetička Nikoho nenašla Pak přišla tetička A zase odešla Odešla Tetička Odešla Do světa
4.
Jiří Wolker Utichly továrny, utichly ulice, usnuly hvězdy okolo měsíce a z města celého v pozdní ty hodiny nezavřel očí svých jenom dům jediný, očí svých ohnivých, co do tmy křičí, že za nimi uprostřed strojů, pák, kotlů a železných tyčí dělníků deset své svaly železem propletlo, aby se ruce a oči jim změnily ve světlo. "Antoníne, topiči elektrárenský, Antoníne, do kotle přilož!" Antonín rukama, jež nad oheň ztuhly, přikládá plnou lopatu uhlí, a že jen z člověka světlo se rodí, tak za uhlím vždycky kus očí svých hodí v praméncích drátů nad městem plují, v radostná světla se rozsvěcují. Antoníne, Antoníne, Antoníne... Smějí se soudruzi, Antonín s nimi a uprostřed noci s hvězdami elektrickými na svoje ženy si vzpomenou na chvíli, které tak často si dětinsky myslily, že muž na svět přišel, na svět, aby jim patřil. V tu chvíli Antonín, topič mozolnatý, poznal těch dvacet pět roků u lopaty, v nichž oči mu krájel plamenný nůž, a poznav, že stačí to muži, by zemřel jak muž, zakřičel nesmírně nad nocí, nad světem vším, zakřičel nad nocí: "Soudruzi, dělníci elektrárenští, slepý jsem, - nevidím!" Proč muž tu na světě vždycky dvě lásky má, proč jednu zabíjí a na druhou umírá?" Proč jsi se miloval s tou holkou proklatou, s milenkou železnou, ohněm a lopatou? Neslyší slepec, - do tmy se propadá a tma jej objímá a tma jej opřádá, raněné srdce už z hrudi mu odchází hledat si ve světě jinačí obvazy, nad černou slepotou veselá lampa visí, to není lampa, - to jsou oči čísi, Dělník je smrtelný, práce je živá, Antonín umírá, žárovka zpívá...
5.
Čtveračka 04:25
Jean-Arthur Rimbaud, překlad Svatopluk Kadlec Rozložen na křesle jak paša seděl jsem v pochmurné jídelně starosvětského sídla, vonící pakostem a čerstvým ovocem, před mísou jakéhosi belgického jídla. Za hodů naslouchal jsem šťasten hodinám. Vtom vrzly za tahu však dveře do kuchyně a vešla služebná – důvod mi nebyl znám – s rozpjatým fišátkem a pentlí na ofině. A přejíždějíc si konečkem malíčku broskvově heboučkou růžovou tvářičku a špulíc rozkošně svá dětská ústa stále, svá dětská ústa upravovala stůl, upravovala stůl, ten stůl pokrytý mísami. Pak – jistě, abych jí dal pusu, šeptla mi: "Zkus, prosím, chytla jsem do tváře průvan nenadále."
6.
Delarock Posluchej Jůlinko poslouchej přece nechoď se koupat dnes nechoď dnes k řece Řeka je špinavá plave v ní divno řeka má totiž bahno až na dno Neposloucháš Jůlinko neposloucháš zase ke špinavý řece jdeš koupat se přece Neposlucháš Jůlinko neposloucháš zase ke špinavý řece jdeš koupat se ty prase
7.
Petr Kotouš Nemohu dnes usnout neboť raší ze mě den zvláštní pan sen nepřivře má víčka do dveří nemohu spát tvá krása nenechá mě chladným jen tuhle noc a pak už budu naříkat já nemám hlad nechci pít nechci snídat já mám břicho plné i srdce plné i pod kůží mám strach že něžné jídlo přemění se v nerost drsný a že mou lásku odnese si horník na památku že něžné jídlo přemění se v nerost drsný a že mou lásku odnese si horník na památku Ostatní milenci jsou jako octa pijáci kdežto já mám doma whisky mám bourbon mám curacao mám gin mám cognac mám tebe mám salám mám tě rád buď můj salám lásko mám tě rád buď můj salám lásko mám tě rád buď můj salá--á--á--ám (ať ani koně neumírají bezdůvodně)
8.
Ukolébavka 03:30
Jaroslav Seifert Cikán mívá černé oči, chodí nocí zlou, a kde nespí hodné dítě, vezme si je ve své sítě, houpy hou. Pak je veze ve svém voze v dálku nocí zlou, špatně se mu v noci spinká bez maminky, bez tatínka, houpy hou. Na kozlíku starý cikán, koně letí tmou přes bláto a přes kamení, v povětří se čerti žení, houpy hou. Žáby spustí na močálu smutnou píseň svou, netopýři sametoví probudí na věži sovy, houpy hou. Když v postýlce hodné dítě spí až do rána, na řasách zavřených víček, tancuje mu andělíček, tananynky, tananá.
9.
Jiří Orten V přestávce mezi životem a tamtím kocourek s kamenem až na dně rybníka pomalu vražedné andílky polyká a tamto nepřichází tamto má vždycky čas Vidíte kocourka? myslí si, že se vrátí Co přivázali mu to tíha nazývá se a luna již měl rád do vody nahlíží a udivena zdá se že na ni nemůže zamňoukat neboť má oči obráceny jinam A pije a pije zvolna jakoby se kál za všechny stehlíky které dřív mordoval za všechny okapy po kterých s deštěm běhal za všechny kočičky na které zapomíná V přestávce mezi životem a tamtím co jde tak pomalu jako se chodí spát když už noc minula a chtěl bys věčně spáti bez pomyšlení na návrat
10.
Můj sen 01:52
Petr Kotouš Můj sen má obě ruce levé a jede ten má se vlastně celkem dobře když dosním vyjde ven řekne: Jsem ten a ten Tvůj sen a tys má denní můra a smůla já jsem já jsem sám usnul ráno v seně a přitom ses mi bdil o tom jak bych s ní byl Můj sen ten snovací má brady a sladí já jsem snu opačným dnem bdělým on v noci se mi zdá ráno jsem se mu já mu den, mu den, mu den
11.
Oběd 03:27
Guillaume Apollinaire, překlad Adolf Kroupa Je tu jen matka se dvěma syny U kulatého stolu Všude záplava slunce Za židlí kde usedá matka Je otevřené okno Ve slunci se třpytí Výběžky pobřeží se stinným listím sosen a oliv A ještě blíže vily s červení střech sosen a oliv - OBĚD S červení střech z nichž kouří komíny Je chvíle oběda Všude záplava slunce Na blyštivě hladký plastový ubrus Hbitá služtička staví Kouřící mísu Jídlo nízký požitek není Jídlo nízký požitek není Matka a synové jedí a hovoří Radostné zpěvy doprovázejí oběd Veselé řinčení vidliček o talíře I jasný cinkot křišťálů sklínek Oknem se nesou zpěvy ptáků A z kuchyně line se Ostrá písnička másla na ohni Paprsek protíná sklenici vína s vodou Jaký krásný rubín vytváří rudé víno a slunce Když je hlad ukojen Veselé voňavé plody Zakončí oběd Pak všichni radostně vstávají a velebí život a OBĚD Nikdo necítí ošklivost ke hmotě Vědí že jídla jsou krásná a posvátná A uchovávají lidský rod
12.
Petr Kotouš Hluboko v lesích jsou mělké jámy na které z kopců hlína se snáší A pod tou hlínou jsou trosky strojů které se dříve oblohou nesly Uvnitř těch strojů piloti mrtví jak rovní s rovným hovoří s uhlím Pahýly prstů svírají skříňky černé jak láska u zadních dveří Přání a touha tisíce chlapců skrývá se v skříňkách drobných jak vesmír V každé té skříňce smutné jak štěstí ..... ..... Až se mě zeptáš proč jsem tak smutný řeknu že v lesích jsou mělké jámy V těch mělkých jámách piloti mrtví skrývají všechno co chci ti říct

credits

released October 22, 2004

license

all rights reserved

tags

about

Hm... Hlavní město Praha, Czech Republic

contact / help

Contact Hm...

Streaming and
Download help

Report this album or account

If you like Hm..., you may also like: