1. |
Plán na zimu
03:29
|
|||
|
Jean-Arthur Rimbaud
Na zimu pojedem v růžovém malém kupé
s polštáři jako mech
budeme se tam mít, tam v každém koutku chrupe
ve svém hnízdě polibek
Zamhouříš oči, aby tě nestrašily
za oknem bledé příšery
oškliví démoni a vlci a zlé víly
bloudící za tmy večery
Pak náhle ucítíš na tváři zašimrání.
Má ústa se ti jak pavouk pustí skrání
za šíji sladkých zad.
"No tak hledej!" řekneš mi a schýlíš líčka bledá.
A mně dá shánění ten brouček neposeda,
když cestuje tak hrozně rád.
Na zimu pojedem v růžovém malém kupé.....
|
||||
2. |
||||
|
František Gellner
Celé to naše dnešní pokolení
vstříc kráčí rozkladu a hnilobě.
Mužů již v krásném slova smyslu není,
jak pozoruju to sám na sobě.
Já nemám vůle ani energie
užitečného cosi začíti.
Mé štěstí, že má matka ještě žije,
jinak bych musel hladem zemříti.
Už jako kdysi není taky žena
vtělená oddanost a pokora.
Vášnivě v těla mužů vysílená
zatíná kruté spáry netvora.
Ba, probouzí se divou vehemencí
žen síla někdy ladem ležící:
"Jsme udoláni ženskou konkurencí,
chraňte nás!" hořekují sklepníci.
Nynější žena, co já v klidu tučním,
v oborech věd a práce působí.
Co naplat! Učím se teď pracím ručním:
vyšívat, vařit a mýt nádobí.
Choť poslušný a věrný budu. Škoda,
že muž dnes přec jen rodit nemůže!
Doufám však, že i to se časem poddá.
Ach, vemte si mne, slečno, za muže...
|
||||
3. |
U tebe teplo je...
05:21
|
|||
|
Jiří Orten
U tebe teplo je, ach, to by se to spalo,
hluboko do prachu ponořil bych se rád,
z lítosti lijáků by tiše odkrápalo
vše nahé na těle, ten zubožený akt.
Oslepnout do světla v utuchajícím zpěvu!
Cítím již na patře sám samet samoty,
který mě opíjí a volá na prodlevu,
aby se nebála a vešla do noty.
Být mrtev, nikomu nenáležet,
neslyšet dupání, nemyslet, necítit,
být mrtev, se sebou jen nevýslovně ležet,
být navždy připraven, být dokončen a mít.
Mít, aspoň to, aspoň to nejvěrnější,
svou volnou nicotu, snít, že se rozkládá
na krásné kostečky, být sám, být zamlklejší,
být přesně uprostřed, být čas, být zahrada.
Být mrtev pro ženy, být mrtev pro přátele,
být mrtev pro úzkost, být mrtev pro mrtvé,
být, ano, takto být, tak úplně a cele
a nevidět nic.
Ach tolik tepla máš, u tebe by se spalo,
hluboko do prachu rád bych se ponořil,
z lítosti lijáků by tiše odkrápalo
štěstí, jež trpělo pro neviděný cíl.
|
||||
4. |
Znáš dálku...?
03:59
|
|||
|
Ivan Blatný
Znáš dálku? Já ji znám. Na stropě, plném much,
v ohyzdné světnici mám jazyk přilepený.
Je parno v ulicích, jak olej hustý vzduch,
kdosi se zasmál. Pomalá chůze ženy.
Jde, kolébá se, jde a svírá koleny,
bílými koleny a stehny naše mozky.
Znáš dálku? Já ji znám. Proměny, proměny,
déšť trhá plakáty a stírá barvy. Trosky.
Z okna mám vyhlídku na pivovarský dvůr.
Tajemné jeskyně a ve dne sudy.
Je ráno, drhnou zem. Lucerna mrtvých můr.
Znáš dálku, já ji znám. A znám ji ve všem všudy.
|
||||
5. |
||||
|
Marek Doubrava s drobnou pomocí kolektivu
Můj příběh je prostý a začíná tady
sedím si v hospodě mezi kamarády a
zrovna když u piva upíjím pěnu
naproti u baru uvidím ženu
ta žena je krásná její neskutečný vnady
mi řikaj' kámo - teď a tady
tady a teď svůj šarm rozjeď
kolem prstu si ji vomotej a pak si ji vodveď
tak vytáhnu kytaru zabrnkám na city
jeden dva songy - starý dobrý hity
a pak už jen čekám až zvlhnou ji oči a
úplně hotová mi do náruče skočí
ale co to je? co se to děje?
no to snad ne snad se nesměje
proč se tváří jako bych byl ňákej hmyz
jako by řikala: hele mladej, rychle zmiz
tvý songy budou nadosmrti staře znít
pokud v nich nebude hustej rap a vostrej beat
já chci repovat v hustý repový kapele
jenže ten můj blbej kukuč vypadá tak nesměle
celej život hrál jsem jenom folk a country
nevim jak se správně řikaj hiphopový mantry
já chci repovat v hustý repový kapele
všechny vás tu hodně vostře posílat do prdele
to mi ale těžko někdo uvěří když i ten
majk co v ruce svírám držim jak ukulele
můj příběh byl jiný a začal tam kde
pokud si opravdu dobře vzpomínám
skončil ten tvůj u kytary a piva
a naproti mně se posadila Iva
já chci repovat v hustý repový kapele
jenže ten můj blbej kukuč vypadá tak nesměle
celej život hrál jsem jenom folk a country
a celej život budu hrát jen folk a country
ty chceš repovat v hustý repový kapele
všechny nás tu hodně vostře posílat do prdele
to ti ale těžko někdo uvěří když i ten
majk co v ruce svíráš držíš jako ukulele
ukulele ukulele uuukuuuleeeleee
já chci repovat v hustý repový kapele
jenže ten můj blbej kukuč vypadá tak nesměle
celej život hrál jsem jenom folk a kántry
a celej život budu hrát jen folk a kántry
já chci repovat v hustý repový kapele
wabiho i daňka posílat do prdele
to mi ale těžko někdo uvěří když i ten
majk co v ruce svírám držim jak ukulele
|
||||
6. |
Inspirace
04:59
|
|||
|
Vítězslav Nezval
Přišla na mě šťastná chvíle
bedny černé bedny bílé
Za nic nedám ten plášť
a tam ten zvlášť a tam ten zvlášť
Živme se očima koček
očima koček očima koček
Ta tma mě fascinuje
fascinuje fascinuje
Přišla na mě šťastná chvíle
šťastná chvíle šťastná chvíle
|
||||
7. |
Radosti života č. VI
03:25
|
|||
|
František Gellner
A nový den se hlásil kuropěním.
Na nebi ztrácel se srp měsíce.
Znavena neustálým nočním bděním
zhasiti lampu chtěla sklepnice.
A krčma byla pustá již a prázdná.
Jen v koutě se kdos neměl ke spaní.
V svých očích nejistý měl pohled blázna
a hlavu těžkou klopil do dlaní.
Ten dal si znova nalít ještě jednu.
"Počkej zde, děvče, až se napiju.
Rozum jsem ubil, však se brzy zvednu,
jen ještě co své srdce ubiju."
|
||||
8. |
Sifonový bombometčík
03:06
|
|||
|
Petr Kotouš
Poslyšte slečno můj CO2 valčík na čtyři doby
to málokdo umí
tou poslední dobou chtěl jsem vám říct však říkám až nyní
že poslední dobou
všímám si slečno jak v samoobsluze sluší vám tuze
to vaše mládí
však málo se sluší a málo se patří vyznat se vám
co někomu patří
Chtěl bych být váš sifonový bombometčík
Chtěl bych být váš sifonový bombometčík
Já dobře vím že ten mladý muž od vedle z úseku pečiva
pokaždé po šichtě v podvečer domů vás za ruku vodívá
proto si od něho vícekrát pečivo kupovat nemohu
místo něj nosívám v košíku k pokladně bombičky sifonu
Chtěl bych být váš sifonový bombometčík
Chtěl bych být váš sifonový bombometčík
Slýcháte slečno můj CO2 valčík na čtyři doby
to málokdo umí
chrastit mi po kapsách po cestě domů už od výlohy
samoobsluhy
srdce mi usedá když vidím ty vaše buclaté prstíčky
přejíždět se čtečkou přes moje modravé plynové krabičky
Chtěl bych být váš sifonový bombometčík
Chtěl bych být váš sifonový bombometčík
|
||||
9. |
Monotónní
04:27
|
|||
|
Jan Zábrana
To byl ten déšť, liják tvého těla,
a k ránu pršelo i venku, do oken,
na dvůr a na asfalt, kam už jsi neviděla,
to byl ten déšť, ten liják tvého těla…
A dveře zaklaply, když ještě nebyl den.
Plíseň tam šplhala pořád výš po schodišti,
mžourala osleplá z plamínků zápalek.
Kdo tam s ní tehdy stál? Já, nebo už ten příští?
Plíseň tam šplhala pořád výš po schodišti,
ta taky hledala na všechno jeden lék.
Vyšel jsem do deště a déšť mi hlavu stínal,
když jsem šel na tramvaj, k Vltavě na refýž.
Na rohu čekal den a kurvu připomínal,
když jsem stál na dešti a déšť mi hlavu stínal
a padal jako síť a studil jako mříž.
|
||||
10. |
Sbohem a šáteček
04:06
|
|||
|
Vítězslav Nezval
Sbohem a kdybychom se nikdy nesetkali
bylo to překrásné a bylo toho dost
Sbohem a kdybychom si spolu schůzku dali
možná že nepřijdem že přijde jiný host
Bylo to překrásné žel všecko má svůj konec
Mlč umíráčku ten smutek já už znám
Polibek kapesník siréna lodní zvonec
tři čtyři úsměvy a potom zůstat sám
Sbohem a kdybychom si neřekli už více
ať po nás zůstane maličká památka
vzdušná jak kapesník prostší než pohlednice
a trochu mámivá jak vůně pozlátka
A jestli viděl jsem co neviděli jiní
tím lépe vlaštovko jež hledáš rodný chlév
Ukázalas mi jih kde máš své hnízdo v skříni
Tvým osudem je let mým osudem je zpěv
Sbohem a bylo-li to všecko naposledy
tím hůře mé naděje nic vám nezbude
Chcem-li se setkati nelučme se raděj tedy
Sbohem a šáteček Vyplň se osude!
|
||||
11. |
E E E (andante)
01:33
|
|||
|
E pericoloso sporgersi
Nenahýbejte se z oken
Nenahýňajte sa z okien
Niet uit het raam hangen
Не высовывайтесь
Nicht hinauslehen
Ne pas se pencher au dehors
Do not lean out
|
||||
12. |
Non Aprire (largo)
00:50
|
|||
|
Non aprire la finestra per ventilare!
|
||||
13. |
||||
|
Durante le fermate nelle stazioni e vietato servirsi del ritirata.
|
||||
If you like Hm..., you may also like:
More folk-inflected confessionals on love, loss, and anxiety — plus a Kacey Musgraves cameo —from the Nashville indie pop auteur.
go to album
French-Colombian double bassist and singer infuses Latin rhythms with experimental electronics, field recordings, and more.
go to album
featured on Bandcamp Radio Oct 24, 2023
go to album
Rising Australian outfit polish forlorn, folk-infused psych pop to a luscious, shoegaze-y sheen.
go to album
This project from the Spanish indie-pop singer explores nostalgia and joy.
go to album
Restless Guests
by Otis Jordan & Band
Swirling folk-psych improvisations from Glasgow's storied Green Door Studio by songwriter Otis Jordan and friends.
go to album
This debut from the Canadian indie artist features pop, folk, and country influences.
go to album
